Toto je souboresti próz, pesnji hodndivokých, syrových aílených píbh, jejichhrdinm se tak snad ani nehodííkat a pesto jimi jsou. Ve svt, který je punkovbalkánsky postkomunistický (utakto navrstvená charakteristika me odrazovat, ale spíe lákat. Pedevímtenáe moná utrochu unaveného jistou spoádaností souasné prózy, jakeské, tak slovenské), trpí tito hrdinové, tyto figury extrémnsilnou sebereflexí. Nikoliv ovem existenciálntrýznivou a sebezpytnou, ale sebevdomou v touzeít si to svoje, byi jim samotným se to obas nelíbí. A do toho autorv jazyk, který si nebere servítky. Není ovem drsný pobukowsku", neodstrkuje skutenost od sebe, aleiní v tchto výrazech, vtách, mylení jejich svt, bys obtíemi, obyvatelný.